BOŘEJOV
Dějiny farnosti
V Bořejově je farnost známa od roku 1352. Tehdy platil zdejší farář 3 groše papežského desátku. Ke zdejšímu kostelu prezentovali nejdříve (1358-63) vladykové z Bořejova (Zdeněk Chlumáč z Bořejova, později držitelé blízkého hradu Housky, jejichž leníky možná vladykové byli. Z doby předhusitské je známa řada plebánů (viz v oddíle „ Kněží“), o posledním z nich je zmínka k roku 1427 – pak se pravděpodobně Bořejov stal farností utrakvistickou (z latinského sub utraque specie, čili pod obojí). Podle místní tradice zde byl dřevěný kostelík, patřící jakožto filiální k farnosti pod hradem Bezděz. Skutečně je doloženo, že Bořejov patřil k Bezdězu do roku 1679 a po té (do roku 1724) k farnosti Kruh. Roku 1699 byly založeny bořejovské matriky a brzy poté dal patron – hrabě Kounic – postavit nový kamenný kostel (na křtitelnici byl letopočet 1703). V letech 1725 – 27 byla postavena farní budova a byl ustanoven první bořejovský farář. Farní kronika (dnes nezvěstná) byla založena roku 1828 a její záznamy sahaly zpětně až k roku 1700. Pravděpodobně v 1. polovině 19. Století zde bylo také zřízeno kaplanské místo, které však bylo obsazováno jen do roku 1859.
Rozsah farnosti
Do roku 1679 patřil Bořejov správou k Bezdězu, v letech 1679 – 1724 ke Kruhu. Roku 1725 (dle jiných zdrojů již r.1723) zde byla zřízena samostatná farnost, do níž kromě samotného Bořejova patřil dále Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlossberg.
Kostel sv. Jakuba v Bořejově je ve své dnešní podobě jednolodní obdélná barokní stavba z roku 1703, zakončená trojboce uzavřeným presbytářem (patrně ještě středověkého původu). Před západním průčelím byla roku 1825 zbudována hranolová věž. Zařízení kostela bylo (až na torza oltářů) rozkradeno či zdevastováno po roce 1990. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Jakubovi, postranní oltáře sv. Františkovi z Assisi a sv. Rodině. Od roku 2003 je interiér kostela postupně vybavován novou malířskou výzdobou, na níž se podílí ak. mal. Aleš Krejča a ak. mal. Vendula Císařovská. Z původních barokních varhan, opravených roku 1884, je dochována část skříně, nový nástroj zde na počátku 20. století postavila pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Věžní hodiny byly pořízeny roku 1868. Na věži kostela visely dále 3 zvony z 18. století, které vzaly za své rekvizicemi v 1. a 2. světové válce. Místo nich zde dodnes visí malý železný zvonek.
Kněží na Bořejově
1358 - Petr Martin - do r. 1361
Jan Kunzlin - do r. 1363
1363 - Václav, syn Macháče z Dubé
1377 - Svach Jan (zemřel r. 1427)
1427 - Havel
1725 - Ignác Ant. Jungmann
1749 - Frant. Xaver Senger
1780-83 - Georg Zimmerhackel
1783-1792 - Wenceslaus Franciscus Hacke (+ 20.7.1792 v Bořejově)
1792-98 - Jos. Scholze
1798-1805 - Jos. Hocke
1805-1813 - Fr. Solanus Ringel OFMCap
(1813)-1814 - Ign. Schäfer
od r. 1814 - Jos. Oppelt
1855 - Josef Roth
1859 - farnost neobsazena
1866 - Wilhelm Seifert
1877-1904 - Tomáš Mlynář
1904-1933 - Erasmus Otakar Rybák
1933-1944 - Michael Raab
1944-45 - P. Siegt, administrátor
1945-1946 - Michael Raab
1946-1951 - Karel Petržílek, excurendo z Dubé
1951-1952 - Václav Červinka, exc. z Dubé dále
1952 - Jan Železník, exc. z Bezdědic
1952-1954 - Václav Červinka, exc. z Dubé
1954-1961 - František Kobr, exc. z Bezdědic
1961-1984 - Václav Marvan, exc. z Doks
1984-1989 - Dr. Leopold Dvořáček, exc. z Doks
1989-1992 - Václav Tschulik, exc. z Jestřebí
1992-2000 - RNDr. Jaroslav Macoun, exc. z Jestřebí
2001- 2013 - Mgr. Jan Nep. Jiřiště, exc. z Bělé pod Bezdězem
© 2003 Římskokatolická farnost Bořejov
|
Sledujete INFORMACE A AKTUALITY v hlavním menu ohledně akcí na Bořejově. Kostel sv. Jakuba Většího v obci Bořejov je nejvýznamnější památkou obce Ždírec na Českolipsku. |
|
.
.
.
.
.
.